Velikonoční přání

Velikonoce už jsou tady,
a my Vám přejeme všichni dohromady
bohatou pomlázku a hodně štěstí,

hlavně však radost, co jaro věští!

Paso de Cortés

Jak jsem slíbila, tak činím... Minulý víkend jsme se vyrazili pokochat do sedla mezi sopky. Ve výšce 3680 metrů jsme sice trošku lapali po dechu, ale zážitek z blízkosti Popo a Izty byl skvělý. Tak se podívejte, jak to tam vypadá.


Cesta na Paso de Cortéz trvá z Puebly necelé dvě hodiny. Přes hodinu jsme se štrachali na dvojku do kopce po nezpevněné cestě. Výmoly, kořeny, kameny a lávový písek cestu činily poněkud dobrodružnější. Karel ve spolupráci s VW Bora však cestu zvládli na jedničku.


Téměř až nahoru vede cesta hustým borovicovým lesem. Někdy se les rozestoupí s odkryje krásný výhled na pětitisícový Popo s nezbytným obláčkem kouře.

I na sedle člověk potká prodavače oříšků a sladkostí. Bůh ví, kde ještě berou kyslík na vyvolávání "Chocolatéééé - nuééés".

Takhle vypadá z Paso de Cortéz sopka Izta. Kousek od sedla začínají značené alpinistické trasy. Kdo se chce vydat až na vrchol, musí počítat tak se třemi dny na aklimatizaci.

A to jsme my v celé své kráse na řídkém vzduchu :-).

A takhle vypadá výhled z Pasa de Cortés směrem na hlavní město. Tenhle výhled měl španělský dobyvatel Cortés poté, co zplenil Cholulu, založil Pueblu a vydal se dál na sever.

Porucha není na vašem přijímači

Opět se po odmlce ozýváme. To víte, při návštěvě domova jsme pro samé návštěvy ani neměli čas něco vám napsat. Teď už ale jsme zpátky a sbíráme zážitky, o kterých vám brzy napíšeme. Tak se těšte na nové příspěvky!