Dneska ale něco skoro aktuálního. Na velikonoční pátek, u nás Velký, jsme byli v Taxcu, kde se ten den koná průvod kajícníků. Velikonoce vůbec v Mexiku nejsou jak je známe. Žádná malovaná vajíčka, zajíčci, kuřátka, zelená tráva. Žádná velká výzdoba. Maximálně fialové služky. Velikonoce se slaví od čtvrtka do neděle a jsou to hlavně oslavy církevní. Velikonoční pondělí Mexičané nemají, to je už normální pracovní den. Velikonoce jsou především prázdniny. Vzhledem k tomu, že Mexičané mají málo dnů dovolené, jsou svátky často využívané k cestování.
V Taxcu mají oslavy Velikonoc tradici a na místní průvody se sjíždějí místní i turisté. Sehnat ubytování o Semana santa, jak se tu říká velikonočnímu týdnu, je poměrně obtížné a ceny jsou vyšponované na dvojnásobek.
My viděli jen jeden z několika průvodů, které se v Taxcu konají, průvod kajícníků. Ten je asi taky nejznámější. Při něm městem prochází kajícníci nesoucí kříž či těžkou otep ostružin. Průvod uzavírají Římané a nebesa s Kristem, které nesou ženy v černých šatech a závojích. Samozřejmě vše má daný liturgický význam související s ukřižováním Krista. Kajícníci jsou postavy tak známé, že v Taxcu mají i vlastní bronzové sochy.
Kajícníci nesoucí otepi stružin jsou vždy muži. Na hlavě mají černou kápi, protože pokání je anonymní. Okolo pasu několikrát ovázaný provaz (jak jsme se sami přesvědčili, pořádně ostrý, žádná bavlna), dlouhou černou suknici a jsou bosí. Na ramenou nesou otep z prutů ostružiníku. Po celou cestu mají jako doprovod tři až čtyři muže, kteří jim občas otep narovnají, dají jim napít nebo je omyjí. Někteří z kajícníků mají i záda do krve rozedraná bičováním. To se připravovali na pokání pomocí bičíku, který má na konci přidělané ocelové hřebíky špičkou ven.
Takhle vypadají ostružiny zblízka. Tahle otep ležela v restauraci a my si ji mohli pořádně prohlédnout. Byla pěkně těžká, dva muži s ní mají co dělat a ještě neuvěřitelně bodala.Tak nevím, je to asi síla zvyku, ale Velikonoce jako svátky jara jsou nám nějak bližší.
