Když končily deště / Wenn Regen endete

Dlouho jsme se neozývali, ale ne proto, že by se nic nedělo. Jen jsme měli trošku víc práce. Na konci srpna jsme se vrátili zpátky do Indie. Po příjezdu do našeho domu, který byl celých 20 dní opuštěný, jsme zjistili, co dokáží monzunové deště. V našem domě vládla madam plíseň. V různých barvách a obrazcích se usadila všude, kde jí pro to protékající voda udělala vhodné prostředí. Porostlé byly nejen zdi ve všech místnostech, ale také sedačka v obýváku nebo závěsy. Obzvláště se plísni líbilo v ložnici - spala na madraci, přikryla se dekou a zazelenila i polštáře. A protože taková plíseň je velká parádnice, oblékla se do našeho oblečení včetně skříně. Pro nás to znamenalo okamžité stěhování do hotelu. Bydleli jsme v něm dva týdny, během kterých jsme po práci likvidovali největší škody a vysvětlovali pomocníkovi, že větrat se musí nejlépe pořád. Malíři nám celý dům vymalovali (jsou schopní malovat plně zařízený byt a zacákat jen svítidla, nechápu...), takže plíseň se skryla za novým nátěrem. Teď bohužel už zase přes týden prší. Monzuny se vrací zpátky na jih, takže nová malba zase sákne vodou. Číháme na plíseň každý den a přísaháme, že tenhle boj nevyhraje :-) . / Lange Zeit haben wir nichts geschrieben. Aber nicht deswegen, dass nicht geschehen ist. Wir haben nur mehr zu tun gehabt. Am Ende August sind wir nach Indien zurückgekehrt. Nach dem Ankunft in unserem Haus, das die ganzen 20 Tage verlassen war, haben wir festgestellt, was der Monsunregen tun kann. In unserem Häuschen hat ein Schimmel geherrscht. In verschiedenen Farben und Strukturen war überall, wo das Regenwasser gutes "Ambiente" gebildet hat. Es wurden nicht nur Wände in allen Räumen bewachsen, aber auch Sofa und Vorhänge. Besonders froh war der Schimmel in unserem Schlafzimmer - er hat im unser Bett geschlagen und wurde dabei mit den Decken zukedeckt. Und weil der Schimmel der große Zieraffe ist, hat er sich unsere Klammotten angezogen und bewachste den Schrank. Für uns bedeutete es sofort ins Hotel umziegen. Wir haben da zwei Wochen gewohnt. Während dieser Zeit haben wir die größten Schaden beseitigt und haben zu unserem Helfer klar gemacht, dass die Lüftung sehr notwendig ist. Die Maler haben das ganze Haus ausgemalt, so der Schimmel hat hinter den neuen Anstrich gesteckt. Der Monsunregen ist aber zurückgekommen, so die Anstriche wieder nass sind. Wir lauern den Schimmel jeden Tag und wir schwören, dass er dieser Kampf verliert :-).

Welcome back

Už jsme se vrátili z občerstvujícího výletu do Evropy a jsme zase zpátky tady, na subkontinentě. Když budete ještě chvíli trpěliví, přečtete si o našich nových zážitcích. Tak tedy zatím. Namaskar. / Wir sind schon zurück von dem erfrischenden Ausflug nach Europa hier im Subkontinent. Wenn ihr noch ein bisschen Geduld habt, könntet ihr dann über unseren neuen Erfahrungen wieder lesen. Also bis dann. Namaskar.

Prazdniny doma / Ferien zu Hause

Zítra nás tothle malé letadlo přiblíží k domovu. Po čtvrt roce v Indii letíme poprvé domů. Už se těšíme. A protože budou prázdniny, přejeme všem šťastnou cestu a spoustu zajímavých zážitků z dovolené. / Morgen fliegen wir mit diesem Flugzeug nach Mumbai und dann weiter nach Hause. Nach den drei Monaten in Indien fliegen wir zur ersten mal heim. Wir freuen uns schon. Und weil auch in Europa werden Ferien, wünschen wir allem gute Reise und zahlreiche interessante Urlauberlebnisse.

Kurz evropanství / Unterricht der Europäerschaft

Už to tak vypadá, stali se z nás Evropané. Všechny ty vládní a bruselské kampaně, letáčky, brožury, diskuse o evropské ústavě, ba ani samotná návštěva nejdůležitějších evropských institucí nezabírali, změnil to až pobyt v Indii.../ Es sieht so aus, dass wir Europäer geworden sind. Alle Regierungs- und Brüsselskampagne, Flyer, Bücher, Diskussionen von EU-Verfassung, sogar Besuch der wichtisten EU Institutionen waren ohne Wirkung. Erst der Aufenthalt in Indien hat das geändert...

Jak už víte, A´bad není žádný pupek světa. Všichni Evropané to spíš přirovnávají k té části lidského těla, kde záda ztrácejí své slušné jméno. O Evropany tady člověk téměř nezavadí. S jejich nedostatkem je to tady tak zlé, že když vidíme někoho bílého v restauraci nebo na letišti, vrháme se na ně jako na staré známé. Naši lačnost po kontaktu se západním světem může potvrdit Sebastian a Michael, oba z Německa.

Sebastiana jsme odchytli při jedné ze společných večeří v restauraci Tandoor. Vzhledem k tomu, že Tandoor je uveden v bibli všech cestovatelů, Lonely Planet Indie, hned na prvním místě, je pravděpodobnost, že tady narazíme na bílého turistu velice vysoká. Sebastian se tak stal dočasným členem naší společnosti a vyprávěl nám o Indii. Paradoxně viděl víc než my, protože zatím co my budujeme světlou budoucnost Škodovky, on cestuje po celé zemi a poznává její zvyky, tradice a zvláštnosti.
Druhým šťastlivcem byl Michael, podnikatel, který si buduje v A´badu firmu. Toho jsme odchytli na letišti při cestě do Bombeje na volby. S ním jsme si mohli vyměnit pár postřehů z indického business života.

Hovory s oběma mají však něco společného. Po zdvořilostních frázích a informacích, jak se (proboha!!) tady ocitl se dostaneme na téma Evropa. Na Německo, na Čechy, na památky, na diskusi, které pivo v Evropě je nejlepší a kde se hraje nejlepší fotbal/hokej. Těmito diskusemi si ověřujeme, že doma, v Evropě, je všechno při starém, život běží dál, politici stále stejně blbnou a jaro přece jen snad přišlo i tam. Že v Indii nejsme do konce života a že se taky někdy vrátíme zpátky tam, kde to dobře známe, tam kde mají nejlepší pivo a nejkrásnější památky.
Jejej, to je ale sentimentu, co? Ale opravdu teprve tady, těch 9000 km na východ, si uvědomujeme, kam patříme a jak se tam máme dobře.

K našemu evropanství přispěla také nedostatečná výuka zeměpisu v Indii. V Indii je totiž velice oblíbená otázka "Where are you from, sir?". Je to takový místní pozdrav. Na tuto věčnou otázku tady odpovídáme Czech, nebo Czechoslovakia, ale často vidíme jen úžas. Takže to zkoušíme s Evropou. Na to se nám dostane souhlasného kývání hlavou. Kontinenty přece jen už trochu znají. Takže v Indii jsme Evropani. Stali jsme se jimi dobrovolně a bez ústavy.

Wie ihr alle schon weißt, ist Aurangabad keine große City, eher ein großes Dorf . Die Europäer trifft man hier nur selten. Mangel an Europäer ist hier so groß, dass wir alle anreden, die wir im Restaurant oder am Flughafen treffen. Es sieht manchmal komisch aus, aber wir fallen die Fremde wie die alten Bekannten her. Der Beweis dafür können Sebastian und Michael, beide aus Deutschland, sein.
Sebastian haben wir in Restaurant Tandoor getroffen. Tandoor ist an der ersten Stelle in Bibel allen Touristen, Lonely Planet India, aufgelistet und so ist hochwahrscheinlich, dass wir hier jemanden ab und zu treffen. Sebastian hat uns, paradox, über Indien erzählt, weil er in der Zeit, wenn wir Ruf von Skoda gebaut haben, rund um Indien gereist hat und hat deshalb mehr über dieses Land gewusst als wir.
Der zweite „Glückliche“ war Michael, der eine Firma in A´bad gegründet hat. Mit dem haben wir am Flugplatz über indischen Handelsbesonderheiten geplaudert.

Alle Gespräche mit den Europäern haben einen gemeinsamen Punkt. Nach den Höfligkeitsphrasen und den Informationen, wie man nach A´bad gekommen ist, reden wir über Europa und Zuhause. Wir diskutieren über politische Situation, über Bier oder über Football/Hockey. Es ist war, erst 9000 km weit, werden wir Bewusst, wohin wir gehören und wie gut wir in Europa leben.
Zu unserem „Europäerschaft“ haben auch die mangelhaften geographischen Kenntnisse der Inder beigetragen. Es ist hier sehr beliebt, den weißen Mann zu fragen, woher er kommt. Unsere Antwort – Tschechien oder Tschechoslowakei – finden manchmal nicht die bejahende Reaktion. Europa entgegnend macht der Antwort mehr begreiflich. Wir werden also Europäer, auch wenn wir keine Verfassung haben.

Jak jsme volili... / Wie wir gewählt haben

Minulý pátek jsme se jako uvědomělí občané vydali volit. Nejbližší volební místnost byla pouhých 450 km daleko, takže jsme s pátek ráno nasedli do letadla směr Bombej a odpoledne jsme už byli v přátelském kruhu českého generálního konzulátu.

Podle vyjádření všech přítomných to byly jedny z nejlepších voleb, protože jako pilní a svědomití občané a voliči jsme byli odměněni za vhození volebních lístků pravým českým gulášem a pravým českým pivem. Takhle kdyby se staraly politické strany o všechny své voliče před volbami, byla by volební účast jistě velmi vysoká.

Po volbách jsme se dozvěděli, že jsme dokonce byli jedni z viníků, kteří zapříčinili vyrovnaný počet křesel pro pravici a levici. (Alespoň podle zde populárního zpravodajského serveru idnes http://zpravy.idnes.cz/pravici-zachranili-cesi-kteri-volili-v-cizine-fop-/domaci.asp?c=A060605_221800_domaci_ad ) Omlouváme se tímto všem příznivcům levice, že jejich favorité budou (snad) příštích pár let v opozici.

Tady máte jeden volební snímeček českých voličů a pracovníků generálního konzulátu v Bombeji.

Letzte Woche fanden in der Tschechischen Republik die Wahlen ins Abgeordnetenhaus. Wir aus Aurangabad wahlten in Bombai. Hier könnt ihr unseres Foto aus Generalkonzulat ansschauen.