Montreal

Ježíšek si minulý rok řekl, že když už jsme na americkém kontinentu, neměli bychom své cestování omezovat pouze na Mexiko. A vzhledem k tomu, že do Států potřebujeme pořád víza, rozhodl se, že nám nadělí letenky do Kanady. A tak jsme místo oslav Dne mexické nezávislosti sedli do letadla a vylezli z něj v Montrealu.


Bydleli jsme v miniaturním Bed&Breakfast, který byl strategicky položený hned u přestupní stanice metra. Ubytování opravdu nebylo veliké - prostě to byla obestavěná postel a vestavěná skřín. Bohužel jsme se na posteli široké 140 cm museli snažit vyspat všichni tři. Dopadlo to tak, že jediný do růžovoučka vyspinkaný, byl Adam. My jsme ty noci prostě nějak přežili. Snídaně byly excelentní. Hodnocení je tedy Bed za 5 a Breakfast za 1 :-).
Byli jsme pouze v Montraelu, protože se nám nechtělo cestovat další hodiny na venkov. Ten si necháme na jindy.Montreal je moderní velkoměsto s mrakodrapy obklopujícími staré stavby (ty pak nejsou skoro vidět).

Historické centrum leží u řeky a je maličké a malebné. Kousíček Francie přenesený do Kanady. Naštěstí i velká část gastronomie je francouzského původu - maličká bistra a brasérie připomínají francouzská města nejen stolky namačkanými na sobě, ale taky náplní jídelních lístků. Jídlo bylo jedna velká mňamka.


Dalším velkým montrealským plus byly parky. Pro nás, cestovatele s batoletem, byly stejně důležité jako pamětihodnosti (ne li důležitější). Bohužel ještě nebyly javory správně kanadsky zabarvené, ale přesto procházky byly moc příjemné. A hlavně - městské parky mají úžasná dětská hřiště a pískoviště, kde se mohl Adam vyblbnout a pak zase vydržel procházku po kulturních pamětihodnostech.

Montrealskou zváštností je podzemní město. Jsou to vlastně stanice metra propojené nákupními středisky, kancelářemi a hotely. V kruté kanadské zimě prý člověk nemusí celé dny vystrčit nos do chumelenice. Ty jsme ale nezažili...