Jak jsme si lítali

Zase jsme lítali v povětří, jezdili po zemích českých a zanedbávali psaní. Ano, opět jsme byli na návštěvě doma, v Čechách a to na psaní nezbývá čas. Tímto se všem omlouvám za výpadek a slibuji, že v příštích týdnech sem šoupnu pár zajímavých obrázků z Karibiku, kde jsme se byli zrekreovat po náročné české dovolené :-).
Jak jsme si tak poletovali, mohli jsme sledovat mezikulturní rozdíly u leteckých společností. Mimo posledního letu jsme domů lítali Lufthansou. Tato německá společnost nám nabízela jazykový komfort, obrovský boing a průměrné jídlo. Poslední cestu jsme tedy riskli s Air France doufaje, že náš let neskončí nedobrovolnou plavbou po moři jako skončil ten z Ria do Paříže někdy před rokem. Dokladem, že se nekoupeme na dně Atlantiku jsou tyto řádky, které opravdu nepíšu ze záhrobí.
Air France nás celkem překvapila. Na dlouhé lety nás nevypravila obrovskými boingy, ale o něco menšími stroji, kde jsme kupodivu měli docela dost místa. Adam ocenil soukromý zábavný program, kde si mohl sledovat pohádky do libosti. O tom se nám v Lufthanse zatím mohlo jen zdát. Tam pustí film a kdo ho stihne, ten se kouká. Kdo ne, má smůlu. Nám zase v letadle po dlouhé době chutnalo. Jídlo mají Francouzi ve srovnání s Němci o dost lepší. A to ještě ke každému jídlu servírují lahvinku dobrého francouzského vína. No prostě svou pověst gurmánů nezapřou ani ve vzduchu.
Co bylo problémem byl jazyk. Mysleli jsme, že angličtina patří u stevardů ke standardnímu vybavení. Ne ale u všech francouzských, kteří na vás jako první vždy vybafnou francouzsky. Některé jsme přemluvili ke španělštině, některé i k té angličtině. Ale domluva úplně hladká nebyla. A co teprve na letišti. V Paříži jsme přestupovali na Charles de Gaulle a tam na vás už nikdo jinak než francouzsky nespustí. Bylo pro nás celkem frustrující, že ačkoliv mluvíme třemi světovými jazyky, pod Eiffelovkou se domluvíme s domorodci jen ztuha.
No a poslední let byl do Cancúnu a zpátky. Z Puebly jsme letěli mexickou společností Volaris. Komfortem i službami se dají přirovnat ke žlutým autobusům Student Agency. A mimo jiné i mexická aerolinka vypovídá svým jídlem něco o zemi. K jídlu vám tu totiž dají Colu a k tomu křupky nebo brambůrky. Prostě pravá mexická sváča.