Mexická krása

Něco málo do mlýna o rozdílu mezi ženou mexickou a ženou středoevropskou.
Pro ženu mexickou je krása povinnost a poslání. Mexická žena miluje make up, ženské oblečení a boty na vysokém podpatku. Líčení je téměř povinností. Nalíčená je naše hospodyně, když myje koupelnu, nalíčená je prodavačka, která mi balí rohlíky do papírového sáčku i čerpadlářka u pumpy, která zpravidla k večernímu mejkapu má uniformu v podobě neslušivé zelené pracovní kombinézy a pracovních bot. A to nemluvím o ženách ze střední a vyšší společnosti. Ty musí ráno před zrcadlem strávit asi tak pět hodin, než se uznají za schopné komunikace s veřejností. Dokonalé líčení a dokonalé (dlouhé) vlasy, to je značka latinské "mujer".
Pak oblečení. Mexičanky milují šaty. To, co my už považujeme za šaty do společnosti, to ony nosí na běžné denní nošení. To, co ony berou do společnosti, my Evropanky oblékáme tak jednou za život - na svou svatbu.
A pak boty. Minulý víkend jsem scháněla balerínky. No to jsem si dala. Nejen, že průměrná Mexičanka má nohu velkou jako Popelka, ale taky nosí střevíčky jak Popelka na ples. Ve velké oblibě jsou tu podpatky. Někdy mám pocit, že mexické holčičky se s podpatky už rodí a pak stejně jako rostou ony, roste s nimi i výška podpatků. Na jejich oblíbených patnácticentimetrových bych si já s přehledem vymkla klíční kost.
A teď žena středoevropská. Musím říct, že tady v Pueble poznám cizinku poměrně rychle. Má sportovní triko, džíny, tenisky a zpravidla s líčením a účesem si taky zpravidla nedělá velkou hlavu. Tak nějak nevím, co je lepší. Pro oko jsou to asi "latinos", ale pro mé nohy určitě moje kecky.