Dnešní příspěvek je poslední z Malty. Z bývalého hlavního města Mdiny. Opět jsme jeli autobusem. Z předchozích jízd už jsme tušili, kde budeme muset přesedat. Zastávku jsme trefili, i když zase jsme měli problém se směrem, jakým jet. Ale po krátké konzultaci s domorodci, jsme to zvládli a tím se z nás stali zkušení autobusoví cestující po Maltě.
Mdina pro nás byla asi nejhezčí ze všech maltských měst. Leží uprostřed ostrova a je vidět z dálky. Město bylo postaveno na skále, která ze třech stran padá strmě dolů, což spolu s hradbami dělá dojem, že město je nedobytné. Ze čtvrté strany skála přechází ve skalní plošinu a zde vyrůstá novější část města, Rabat.
Mdina je celá obklopena hradbami. Uvnitř nejezdí auta a bydlí tu málo lidí, takže je to klidné místo. Pro jeho poklidnou atmosféru se mu také přezdívá "Tiché město". Rabat je naprosti tomu ta část, kde to žije. Město bylo vystavěno převážně nad dávným hřbitovém hlavního města a jeho katakombami. Město bylo oasídleno již za Římanů a v 16. století se město stalo významnou zásobárnou potravin pro johanity. Turci totiž město při obléhání považovali jen za nedůležitou vesnici a ani se město nesnažili dobýt.
Staré město Mdiny se dá projít za půl hodiny, s prohlídkou kostelů to trvá asi o hodinu více. O to déle se pak dá sedět v kavárnách na hradbách a kochat se výhledem na celý ostrov až k moři.
Co se týče pamětihodností, opět jsou to sakrální památky a podzemí. Tentokrát ne kryty z 2. světové války, ale mnohem starší podzemní hřbitov a katakomby v Rabatu. Bohužel se tam nesmí fotit, takže fotky do kamene vytesaných hrobů tady nenajdete. Ale je obdivuhodné, jak Římané dokázali ve skále vyhloubit velkou pohřební síň i s vytesanými stoly na obětiny. Hroby byly vytesané někdy i se stříškou, mrtví si hověli v korýtku "na míru" i s kamenným polštářkem na hlavu. Pozůstalí se pak mohli sejít okolo kamenných stolků, agape, okolo kterých se konaly hostiny.
Na cestě zpátky jsme opět přesedali ve městečku Mosta. Zde je největší turistickou atrakcí farní kostel s obrovitánskou, 60 metrů vysokou, kopulí.
A poměrně neobvyklým exponátem v kostele je replika německé pumy. Ta sem za druhé světové války spadla kopulí , ale neexplodovala. Prý byla vyrobena v Plzni a naplněna byla jen pískem. Takže dnes četní turisté obdivují v sakristii nejen stříbrné relikviáře, ale i válečnou zbraň.
Tolik krátká reportáž z ostrova Malta a Gozo. Přejeme vám krásné prázdniny plné cestovatelských zážitků. U nás se můžete těšit na výlety do Hamburgu a zprávy z dovolené v Holandsku.
Žádné komentáře:
Okomentovat