Safari Africam

Přesně den po Adamových prvních narozeninách jsme si udělali výlet do Afriky. S popěvkem od YoYo bandu "Jedeme do Afriky, jedeme do Zimbabwe..." jsme nasedli do auta a vyjeli jsme. Afrika není od našeho domu moc daleko, pouhých 15 kilometrů. V kopcích mezi Pueblou a vodní nádrží Valseqillo se totiž nachází jediné latinskoamerické safari zvané Africam. Na návštěvníky vyzbrojené fotoaparáty a kamerami tu čeká okolo 150 druhů zvířat v celkovém počtu plus mínus 2000 kusů. Celé safari, až na část věnovanou dětem, se projíždí v autě. Kdo nemá vlastní, může jet afrikamským autobusem, který jakoby vypadl z filmu Vzpomínky na Afriku.

Jako jedny z prvních nás přivítaly žirafy. Moc jsme je ale nezajímali, zrovna obědvaly.


V rychlém sledu za sebou následovaly další druhy zvířat, které se nám ne vždy podařilo identifikovat. Lamy jsme ale poznali, už na nich raší pořádný svetr.

Dromedáři s auty v pozadí. V takovéto koloně jsme projeli celé safari. Byl víkend, a tak se na zvířátka jela podívat půlka Mexika. Člověk si musel dát pozor, aby pro samé focení a obdivování fauny neskončil v kufru auta před ním.


Tohle auto Afrikam nasadil jako varování, jak může skončit nepozorný řidič v Africe. Řidič už nablízku nebyl, pravděpodobně ho sežrali lvi....

...No opravdu, vypadají spokojeně. Po pořádném obědě se musí držet siesta. Ani neustálý proud aut je z odpočinku neruší.
Poznámka pro starostlivé: v oblasti kde jsou lvi, tygři, medvědi a jiná nebezpečná zvířata musí auta jet se zavřenými dveřmi a staženými okny. Pokud nastane problém, nesmí se vystupovat a posádka se má troubením snažit přivolat pomoc.

Takový hrošík není žádné tintítko. Váží jako 40 průměrných Mexičanů.


Pštrosi byli moc zvědaví a strkali hlavy místo do písku do aut.

Občerstvovna "U masaje". Masaj i potraviny jsou umělé. Strážkyně parku u dveří živá.

Více info o Africamu: http://www.africamsafari.com.mx/

Děkujeme Mírovi a Erice, že nás provezli celým safari a ještě se s námi podělili o fotografie.

Den matek a jiné fiesty

Mexičan a fiesta, fiesta a Mexičan - toť nerozlučná dvojice. V Mexiku se slaví hodně, často, se spoustou lidí a všechno. Počet narozenin a svátků v rodině a kruhu kamarádů je často nedostatečný, tak se slaví i všechno možné okolo. Nejen narození dítěte, svatba nebo pohřeb, ale třeba státní svátky, svátky města, kdekterý svatý nebo mezinárodní svátky. Jen za poslední dva týdny byly takovéto svátky 4 - den dětí (30.4.), Svátek práce, Oslava bitvy u Puebly (5.5.) a Den matek (10.5.). Mexičan neváhá a v takovýto den nakoupí horu masa, kilo tortill a několik bas piv, pozve příbuzné, kamarády a známé a slaví jako o život až do samého rána.

Slavící infrastruktura je v tu vyvinutá. Od cateringových společností, přes půjčovny nábytku, nádobí a personálu po speciální "party obchody". Můžete si vymyslet party ve stylu Batmana, Barbie, Medvídka Pú, speciální dámskou/pánskou jízdu nebo maškarní. Všechno je na skladě a není to drahé.

Pár fiest už jsme v Mexiku absolvovali a teď jsme byli na řadě my. Celá naše rodina slaví v této době narozeniny, tak jsme uspořádali skromnou narozeninovou párty pro pouhých 20 lidí. Původně jich bylo pozváno více, ale nějak jsme se zapomněli podívat do kalendáře a až pozdě jsme zjistili, že v den naší oslavy je Den matek. Ten se tu slaví rozhodně víc než v Čechách. Matka je tu moc důležitá osoba, a tak téměř všichni Mexičané slaví - kupují se dárky jak na Vánoce, chodí se společně do restaurací, pořádají domácí oslavy. Takže jsme měli o pár mexických hostů méně, než jsme původně zamýšleli.

Na oslavu jsme koupili kupu balónků a konfet, objednali stoly a židle, naložili 5 kilo masa a připravili další 2 kila buřtů na gril, uvařili saláty a jednohubky, nakoupili hektolitry piva, vína a tequily, prostě jsme následovali mexického vzoru. Samozřejmě něchyběly ani narozeninové dorty - hlavně pro Adama s jednou svíčkou. Docela jsme si to užili, i když ve finále nás trumfli sousedi, kteří slavili Den matek tancem na zahradě až do 2 v noci. Máme se ještě co učit :-).