O opaku nás přesvědčili mexičtí známí, kteří se nabídli, že vezmeme jejich minivan a pojedeme na víkend do hlavního města všichni společně. Tuhle nabídku jsme s radostí přijali.
Když jsme dorazili do centra, první, co nám bylo představeno, byl Palacio de Bellas Artes (Palác krásných umění). Přirovnat bysme ho mohli k našemu Národnímu divadlu. Palác se stavěl od roku 1905 v neoklasicistním a secesním stylu. Kvůli revoluci byl dokončen až ve 30. letech, takže interiéry jsou již ve stylu art deco. Stěny divadla jsou vyzdobeny nástěnnými malbami muralistů, což byli ve 20. stol malíři uvědoměle podporující mexickou identitu. Malby jsou to gigantické, připomínající sovětské budovatelské obrazy.
Catedral Metropolitana je největším kostelem Latinské Ameriky. My jsme se k ní dostali metrem, které nás překvapilo svou čistotou. Čekali jsme špínu, smrad a žebrající děti, ale nic z toho jsme neviděli. Metro je rychlým a hlavně levným způsobem, jak se přepravit z místa na místo. Jízdenka stojí pouhá 2 pesa (cca 3,50 Kč). Jediné, co v metru připomínalo třetí svět byl způsob nastupování a vystupování z vagonů. Je to boj, kdo s koho a slabší jedinci nemusí taky nikdy vystoupit, protože je nastupující vždycky zatlačí zpátky do vagónu.Katedrála stojí na Zócalu - hlavním náměstí Ciudad de Mexico. Původně tu bylo jezero a podloží celého hlavního města je hodně nestabilní. Katedrála i ostatní budovy okolo si průběžně sedají a propadají se do měkkého dna. Celý kostel je tedy podivně nakřivo a člověk si dobře všimne, že k hlavnímu oltáři jde do kopce.
Toto je obchodní dům a restaurace známého mexického řetězce Sanborns. Fasáda je obložená talaverou - bílomodrými dlaždičkami a interiér je secesní. I tady jsme pozorovali nerovnosti povrchu, když nám kočárek u stolu restaurace v prvním patře neustále mírně ujížděl z kopce.
Sanborns - muralistická výzdoba. Indiánští vůdci a bojovné ženy skrývají tu nejméně poetickou část restaurace - toalety.
Originální interiér restaurace. Takto to tu vypadalo už v roce 1910, když tu během revoluce popíjel Emiliano Zapata kávu.
Templo Mayor. Chrám, který ve 14. století vybudovali Aztékové jako centrum Tenochtitlánu - aztéckého hlavního města postaveného na ostrově uprostřed mělkého jezera. Po dobytí města Španělé tento chrámový komplex téměř srovnali se zemí.
Vedle Templo Mayor je spousta prodavačů, spousta turistů a spousta místních. Vlastně všude v D. F. je hodně lidí. Na obrovském Zócalu, v katedrále, v metru i v restauracích. Jak správně podotkl Karel, Ciudad de Mexico má 20x více obyvatel než Praha, tak jsou tu taky 20x větší davy než v Praze :-).
Obřad čištění duše. Už jsme ho viděli dříve, ale tady ho provádělo několik indiánů a indiánek na jednom místě. Očista duše se provádí kadidlem za doprovodu tajemného indiánského mručení či zpěvu.Ciudad de Mexico je obrovské, za 2 dny jsme toho viděli tolik, že do jednoho článečku se to nevejde. Takže se těště příště na mariachi, cyklisty a Fridu Kahlo...
