Na počátku jara, jen co začaly pučet lístky na stromech, začaly se probouzet i naše cestovatelské touhy. Jenže dovolená žádná v dohledu a volné jen víkendy. Tak jsme si řekli "Dost bylo exotiky a cizáckých krajů, jde se poznávat česká vlast!" A tak jsme jednu dubnovou neděli sbalili do baťůžku chleba s paštikou, do termosky čaj a vyrazili za humna. Cílem bylo městečko s poetickým jménem Jizerní Vtelno a v něm ukrytý zámek Stránov.
Já sice pocházím z nedaleka, ale o tomto zámku jsem slyšela poprvé. Bude to asi proto, že jsem nevyrůstala v dětském domově, který zde od padesátých let fungoval a ani jsem nepracovala v JZD, kterému patřily zemědělské stavby. A zámek je otevřen pro veřejnost "teprve" od roku 2003 a to už jsem zase v kraji nebyla já.
Zámek má zvláštní kouzlo. Střetává se v něm několik světů. Ten původní, historický je hlavně zvenku. Novoromatický zámek se žlutou fasádou musel být příjemným sídlem pro své pány. Bohužel nelehké roky minulého století na původní tváři zanechaly nepěkné vzpomínky. Současní majitelé se snaží pár desítek let z historie zahladit a vrátit zámku lesk první republiky, kdy byl vlastníkem ředitel Škodových závodů.
Děti z dětského domova asi na zámku dělo neměly. Krb asi fungoval a řada světel nad ním určitě byla výdobytkem moderního života.
V zámku se pořádají prohlídky, za mírný poplatek se dá celodenně vylézt na zámeckou věž. Mě zaujaly krásné lampy, které budou čerstvým přírůstkem do mé sbírky světel celého světa.
Více o zámku a akcích, které se na něm a okolo něj konají najdete na stránkách www.zamekstranov.cz
Ze zámecké věže je pěkný rozhled po kraji. Nám se moc líbil železniční most, které má stejné klenutí jako zámek.
