21.6.10

Xcaret!

Během dovolené v Cancúnu jsme si udělali jednodenní výlet do parku Xcaret. Je to trošku mořský Diseneyland, ale nám se tam líbilo. Celý park je u klidné mořské zátoky, schovaný v tropickém pralese a nabízí od rána do noci zábavu malým i velkým.


Na plážích je bílý písek, moře je tyrkysové, nebe bez mráčku, zpívají tu ptáci i delfíni - prostě trochu ráj na zemi. Akorát pochybuji, že do ráje se platí takové tučné vstupné, jako se platí sem :-).


Park Xcaret (mimochodem jméno se správně vyslovuje jako Kšaret) je tak trochu i zoologickou a botanickou zahradou. Mimo mořských živočichů jsou tu k vidění i lvi, pumy, želvy. Je tu i motýlárium (netuším, jak se správně jmenuje voliéra pro motýly, tady tomu říkají mariposarium, tak to jen otrocky překládám a tímto se všem znalcům motýlů omlouvám za prznění odborné terminologie).


Malé mělké laguny slouží ke koupání a šnorchlování. Voda je v nich teplá a průzračná. Kdo se nebojí na hloubku, může doplavat až k delfináriu a přes plot si popovídat s místními delfíny.


Podvodní řeka je místní velkou atrakcí. Na jejím začátku se svéknete do plavek a všechny věci dáte do obrovské tašky a klíč od ní si pověsíte na krk a věci si vyzvednete na konci řeky, kam je zavezou. Pak vyfasujete plovací vesty, ploutve a brýle se šnorchlem a můžete se vydat na cestu vodou. Prý je to i pro neplavce, že je nese proud, ale ten jsme asi nenašli, či co, a tak jsme ten skoro kilometr museli pěkně plavat. Když si k tomu připočtu tlačení Adama, byla to slušná rozvička. Řeka teče mezi skalami, v lese, občas se schová do jeskyní a končí mrtvým lužním lesem. Já s Adamem jsme absolvovali lehčí, dětskou, řeku. Karel se pak vydal na druhé, dobrodružné, rameno řeky, která je skoro celá punkevní a plave se podél provazů, aby člověk našel cestu. Hodně dobrý zážitek pro celou rodinu.


Další část parku je průvodcem po kultuře Mexika. Na procházce člověk narazí na katolický kostel, barevný hřbitov (na obrázku), hřiště pro pelotu a spoustu jiných typických zajímavostí.


Pozdě odpoledne a večer je pak pro vykoupané a vysportované návštěvníky připraven kulturní program. Jeho součástí je třeba ukázka Charreríi. Charrería je  něco jako  mexické rodeo. Dříve se dovednosti jízdy na koni a chytání dobytka dědilo z otce na syna, dnes jsou na to speciální školy pro charros (jezdce).


Na konec celého zážitkového dne je připraven dvouhodinový program rozdělený na dvě části. V první předvádí účinkující něco z historie Mexika. Předhispánské tradice jako je hra pelota nebo jiná, kterou jsme si nazvali ohnivý hokej (na obrázku), některé indiánské rituály, příjezd Cortéze a španělská kolonizace a přijímání křesťanství.


Druhá část programu byly ukázky tanců z celého Mexika. Třeba toto je Tanec starců, který normálně tančí mladí lidé v maskách starců a s holemi. Tady opravdu tančili velice staří pánové a sklidili za svůj výkon asi největší potlesk ze všech tanečníků.

11.6.10

Na sever severozápadní linkou

Tenhle název je vypůjčený ze slavného Hitchcockového filmu a to z jednoho důvodu. Na sever USA, konkrétně Detroitu, lítám Northwest. Teda lítal jsem, než tuhle společnost slupla Delta Airlines.
V celku jsou moje lety z Mexico City do Detroitu poměrně klidné, až na to, že se vždy musím vyrovnat s příjemností a vzhledem letušek obsluhujicích v “chicken class” třídě. Jsem asi nějakej namlsanej z té Asie. Ovšem, největší srandu zažívám při vyplňování vstupních dotazniků. Zrovna posledně, jsem si říkal, když teda už nám víza zrušili, tak vyplním jen zelenej dotaznik a šmitec.
U imigrační prepážky mne však Mr. Smith vyvedl z omylu. Na jeho dotaz, “kde mám jako ESTA dokument” , jsem opáčil, že mám víza USA,takže teď vlastně žádné nepotřebuji. Mr. Smith zvednul obočí a rekl jen, chyba pane, a roztrhal mi muj vyplněný formulář. Ooops. Co teď? Na vteřinu, byl ze mne jak řikají mexičani "indocumentado. Nicméně, Mr. Smith byl celkem formát. Ucedil jen něco ve smyslu, "no worry", a vyplnil to spravný lejsto za mě. (Tak mě napadá, že asi neměl české předky)

Tak, prošel jsem kontrolou a hurá pro auto. Na parkovišti už na mně čekalo několik aut, která odpovídala objednané kategorii. Tohle je docela příjemná změna oproti Mexiku, kde aute vždy jen jedno a většinou trochu jiné.
Konečně můžu svobodně řídit. Pro ty které zajímá, jak se řídí v USA, musím říct, že lépe než v Mexiku. Je to sice ostřejší než v Česku, ale jde to. Co mě teda uchvátilo, je množství pruhů. V Mexiku je to spíše naopak, většinou je ve dvou pruzích aut tak na pruhů pět. No a pak taky ta "prázdnost" cest. To se jen takv Mexiku nevidí.

Snad jediné co mě dostalo je, že kvalita cest a to i dálnic v Michiganu, se spíše podobá te mexické, než té německé. Tohle mě napadlo, když jsem se na neosvětlené silnici jen tak tak vyhnul menšímu měsíčnímu kráteru. Nu což, jsme přece v Americe né?


Tak a to by bylo prozatím o USA vše. Prostě taková nudná země ;-). Příště juknem na opačnou stranu, do Argentiny!

8.6.10

USA na úvod


Spojené Státy Americké (neplést s Amerikou, to je kontinent) jsou severní soused Mexika. To asi všichni vědí. O něco méně se asi ví o vztahu Mexika a USA. Rěknu to krátce. Je to taková domácnost, kdy žena=Mexiko, by nejraději opustila okamžitě svého muže=USA, protože ji vůbec nechápe, nerozumí ji, bere si ji kdy chce a moc se při tom neptá. Na druhou stranu je ji jasné, že manžel zatím všechno zatáhne, da jí práci a když jde do tuheho, ale opravdu do tuheho, tak ji i pomůže, někdy teda. Na druhou stranu ono není kam se moc hnát, protože dvě sousední domácnosti, kde bydlí její vzdálené příbuzné, Guatemala a Belize, jsou na tom ještě mnohem hůř. Navíc je skoro jisté, že by se naopak ony rády nastěhovali k ní domů.

Jen pro dokreslení, v Mexiku používají pro své severní sousedy označení Gringos, což je zkomolení anglického sousloví Green Go. Tohle slovo se vztahuje někdy k 19. století, kdy USA válčilo, okupovalo a pak i připojilo k svému území část Mexika. Vojáci USA tehdy nosili zelené uniformy a proto Green Go Home(zelenej bež domů), zkraceně Green Go (mex. Gringo). Oproti tomu občané USA Mexičany častují označením Beans (mex. Frijoleros) nebo WET BACK, mokrá záda.,To první se vztahuje k oblíbené stravě mexičanů, fazolím, to druhé poukazuje na fakt, že častým způsobem, jak překročit hranici do USA, je přeplavání hraniční řeky Rio Grande. Podotýkám, že opačným směrem nikdo neplave.

Para nuestros queridos amigos latinos en el español:
USA introducción
Estados Unidos Americanos (no lo confundan con América, América es el Continente) es el vecino del Norte de México. Eso lo saben todos. Poco menos se sabe sobre las relaciones entre México y USA. Lo digo así de breve. Es un matrimonio en donde la mujer=México quisiera abandonar su esposo=USA ahora mismo, porque no la entiende, no la comprende, la chinga cuando quiere y sin preguntarle. Por el otro lado lo cierto es que el esposo le paga todo, le da trabajo, y si le pase algo grave, pero muy grave tal vez le ayude. Es cierto que ella no tiene muchas opciones, el caso no es “regarla“ pues sus otros hogares vecinos, donde viven sus familiares lejanos, Guatemala y Belice, están más jodidos. Además lo que si es seguro es que ellos quieren mudarse de hogar al revés.

Solo para darles el toque final del dibujo. En México usan para sus vecinos del norte el seudónimo (sobrenombre, apodo) Gringo, que es una deformación de la palabra en Inglés Green Go. Esta palabra viene del cuando alguna vez en el siglo 19, cuando USA luchó y ocupó Territorio Mexicano, el uniforme que llevaban puesto los soldados de USA era de color verde, por eso es Green Go Home (Verde lárgate a tu Casa) abreviado es Green Go (Mexicano. “Gringo”). Por otro lado los ciudadanos de USA ofrendan, a los ciudadanos de México el nombre de “Beans” (mex. Frijoleros) o “WET Back”, Espalda mojada. Lo primero está conectado con la comida favorita de los mexicanos; Los frijoles. Lo otro está conectado con el hecho de que el medio de transporte preferido a USA es nadar vía el Río Grande. Solo advierto que en la dirección contraria nadie nada.

Cestování po Amerikách


Když se řekne Amerika, vetšina z nás slyší, USA. Jak hluboký omyl to je, se vám snažíme ukazat už bez mála tři roky. Severní Amerika je tedy Kanada, USA a Mexiko. Vzhledem k tomu, ze o Kanadě jsme už psali, zbyvá posledni země a to jsou, ano správně tušíte, USA. (Alespoň v něčem jsou ti USAci poslední)

Naopak Jižní Amerika, to jsou všechny ty země od Kolumbie dolů.Přičemž Argentina a Brazilie jsou právě ty , které občas navštěvuji. Ostatní země z Jižní Ameriky si nezaslouží mou pozornost. Zatím. Takhle, letem světěm na přeskáčku mrknem na to nejlepší z obou částí amerického kontinentu.

Poslední část, Střední Ameriku, což je uzemí mezi Guatemalou a Panamou, radši vynecháme. Okrajově snad jen zmíním právě Panamu, protože to je země zajímavá pro všechny ty, co viděli Prison Break :-)

Jak jsem už naznačil, vyprávění těď , převezmu já. Koneckonců, někdo musí hlídat naše děti.