Cesta na Paso de Cortéz trvá z Puebly necelé dvě hodiny. Přes hodinu jsme se štrachali na dvojku do kopce po nezpevněné cestě. Výmoly, kořeny, kameny a lávový písek cestu činily poněkud dobrodružnější. Karel ve spolupráci s VW Bora však cestu zvládli na jedničku.
Téměř až nahoru vede cesta hustým borovicovým lesem. Někdy se les rozestoupí s odkryje krásný výhled na pětitisícový Popo s nezbytným obláčkem kouře.
I na sedle člověk potká prodavače oříšků a sladkostí. Bůh ví, kde ještě berou kyslík na vyvolávání "Chocolatéééé - nuééés".
Takhle vypadá z Paso de Cortéz sopka Izta. Kousek od sedla začínají značené alpinistické trasy. Kdo se chce vydat až na vrchol, musí počítat tak se třemi dny na aklimatizaci.
A to jsme my v celé své kráse na řídkém vzduchu :-).
A takhle vypadá výhled z Pasa de Cortés směrem na hlavní město. Tenhle výhled měl španělský dobyvatel Cortés poté, co zplenil Cholulu, založil Pueblu a vydal se dál na sever.
Žádné komentáře:
Okomentovat