Dušičky

Původně jsem myslela, že budu psát o našem domě a jeho chodu. Je to zajímavá taškařice, mít pronajatý dům v Mexiku. Obzvlášť, když všichni, kdo se starají o jeho chod, mluví španělsky, ale vy ne. Ale tento týden byly Svátek všech svatých a Dušičky, takže o domě příště, dneska se podíváme, jak se slaví Día de muertos. Taky pěkná taškařice.
Už po našem příjezdu, tedy měsíc před svátky, byly ve všech obchodech k vidění různé rekvizity ke slavení Halloweenu a Dušiček. To znamená, že všude byly k vidění různé podoby kostlivců, dýní, strašidel, krys, lebek a jiných záhrobních záležitostí. Dušičky jsou prostě velkým svátkem a toho obchodníci musí náležitě využít.
Halloween byl ve středu, ale už několik dnů předem se na domech a zahradách začaly objevovat strašidla, strašidýlka a dýně. Náš soused měl například za okny krysy (umělé) a před vchodem bílé nafukovací strašidlo a svítící hrob i s mrtvolou (umělou). O samotném Halloweenu bylo ošklivo, pršelo a byla bouřka, takže jsme na vlastní oči nemohli ohodnotit kreativitu masek místních dětí.
Čtvrtek a pátek byly svátky Všech svatých a Dušičky. V Mexiku to znamená 2 dny volna, kdy se Mexičané věnují slavení a my, cizinci, odpočinku. Na Všechny svaté byl klid a pohoda, ale na Dušičky to vypuklo.
Día de meurtos je opravdu velkým svátkem, celé rodiny se vypraví na hroby svých předků a tam slaví, jedí, tančí a zpívají. S našimi pochmurnými Dušičkami to nemá nic společného, je to fiesta, ne tiché vzpomínání na zesnulé. Hřbitovy jsou v tento den obsypány auty, stánky s květinami, jídlem, větrníky a cukrovou vatou. Davy proudí na hroby s koši plnými jídla a pití a ze hřbitovů se ozývá zpěv a hudba.
Na hroby se mimo žlutých květin (což jsou zde smuteční) a barevných větrníků dává ještě ovoce, cukrové lebky a „pan de muerto“. Pan de muerto je bochník z kynutého těsta, něco jako náš mazanec nebo vánočka, akorát s tím rozdílem, že navrchu místo rozinek a mandlí je ozdoben „kostmi“ z těsta a posypaný je sezamem nebo cukrem. K dostání je v různých velikostech, ale kosti, sezam nebo cukr jsou na všech stejné.
Kdo by si ho chtěl zkusit upéct a umí anglicky, ať se podívá na recept.
Ale tento den se neslaví jen na hřbitovech. Před domy, kde tento rok někdo zemřel, jsou žluté květiny, nejvíce měsíčky a afrikány, vysypány do tvaru kříže a z květin vede cestička do domu. To proto, aby duše zemřelého našla bez problémů zpět cestu domů.
V obchodech jsou postaveny také oltáře s květinami a jídlem. Jsou věnovány blízkým zaměstnanců, ale i třeba několik desetiletí zemřelému herci, kterého prostě měli rádi.
Prostě tento den se svět živých se vesele spojí světem mrtvých. Závidím mexickým dušičkám, musí být o dost šťastnější než ty naše, uplakané, smutné a zahalené mlhou.