Poslední sobotní zastávkou bylo náměstí Garibaldi. Je to místo, kam turista běžně nezabloudí. Prý hlavně z bezpečnostních důvodů. My jsme ale měli doprovod a výklad místních, takže jsme se ani nebáli. Malé náměstí s pár hospodami a krytou promenádou se v podvečerních a večerních hodinách plní skupinkami hudebníků, kteří tady čekají na potenciální zákazníky.
Mariachi je mexický fenomén ( na náměstí Garibaldi mají také své sochy). Jak totiž Mexičan rád slaví, má u oslav všeho druhu taky rád hudbu. A tu obstarávají právě mariachi - různě velké skupiny hudebníků (zpravidla má skupina od 3 do 12 lidí) hrající typickou mexickou hudbu. Zvesela, nahlas a s chutí.
My jsme sice žádnou skupinu na noc neangažovali, ale za 50 pesos jsme si poslouchali jak hrají. Tahle skupina byla největší a hrála typickou středomexickou hudbu. Většinou mají hudebníci černé obleky, ale tihle byli bílí. Stejně jako černí mají na kalhotech kované "lampasy".
Za dalších 50 pesos se nám předvedli také mariachi z Veracruzu. Hrají trochu jinou hudbu a mají vždy šátky okolo krku. Poslední hudební ochutnávka byli tzv. Norteňos - jsou ze severu, mají obleky inspirované americkými kovboji, nosí vždy stetsona a jejich hudba je nejříznější.
V neděli jsme se šli projít na největší a nejrušnější bulvár Ciudad de México, Avenidu Reforma. Jaké bylo naše překvapení, když jsme místo nepřetržité řeky aut našli ulici plnou chodců a cyklistů.
Avenida Reforma se totiž každou neděli pro auta uzavře a lidé se na ní mohou volně procházet a projíždět. Jednu neděli v měsíci se uzavře celý vnitřní okruh městem a to pak projížďka městem může mít až přes 30 kilometrů.
Poslední zastávkou výletu byl bývalý dům Fridy Kahlo. Vevniř se bohužel nesmí fotit, ale i zahrádku měla pěknou. Celý dům je namalován královskou modří a sluneční žlutou. Pro konzervativního Evropana docela nápor na oči, ale jsme v Mexiku, takže jsme se ani nedivili. Co nás asi na domě umělců překvapilo nejvíc, že Frida mělo vedle postele fotky všech komunistických klasiků včetně Maa.
Bylo týden po Dušičkách, takže ještě stál dušičkový oltář pro Frídu. Tohle všechno mohla její duše sníst, aby po příští rok netrpěla.
Žádné komentáře:
Okomentovat