Od té doby, co
děti strávily dva týdny s babičkami, mají nové oblíbené téma. Babičky je
totiž nezávisle na sobě obě vzaly do Dinoparku. A rozpoutaly v naší rodině
dinománii. Myslela jsem, že děti ve věku dvou a čtyř let se nadchnou pro
princezny, auta nebo pohádky o medvědech. Ale to jsem se mýlila, největším
hitem jsou zelení obrovští ještěři, kteří už naštěstí vyhynuli. Kdyby totiž
žili, už bychom měli jednoho v pelíšku v dětském pokoji.
Od začátku
července se vybavení dětského pokoje rozrostlo o pár gumových dinosaurů, dvě
knížky o dinosaurech, dinosauří kvarteto a dinosauří tričko. A protože i v Německu
mají dinoparky, museli jsme ten nejbližší navštívit. V malém lázeňském
městečku Münchenhagen totiž při těžbě kamene našli dinosauří stopy a fosílie. A
tak tam nálezy zastřešili a okolo postavili dinosauří muzeum pro malé i velké.
Vedle zkamenělých
zubů, ulomených drápů a stop je park samozřejmě plný dinosauřích modelů v životní
velikosti. Procházka po parku zabere klidně celé odpoledne. Zvláště pokud se
čtou všechny naučné tabulky. A že se číst musí. Adam sice neumí říct „r“, ale
který je pterodaktyl, stegosaurus nebo brachiosarus ví naprosto přesně. A vzhledem k tomu, že se neustále ptá na
různé podrobnosti, musíme se i my učit, který z ještěrů byl masožravý a
který býložravý, který byl plavno- a který ptakoještěr a podobně. A k zodpovídání
takových otázek se čtení cedulek docela hodí.
A teď pro zájemce, kteří třeba mají (nebo někdy budou mít) podobně nadšené děti několik třeba zajímavých informací:
- Vejce zahrabané v písku a přikryté listím byly udržovány při teplotě 35 stupňů. Dinosauři na vejcích neseděli, protože by je svou vahou rozmáčkli. Neví se, jak vejce kladl diplodokus. Kdyby je kladl ze stoje, padaly by z výšky 3 metrů na zem (a to by asi nepřežily).
- Býložraví dinosauři polykali také kameny, které jim v žaludku pomáhaly s rozmělňováním listů.
- Hadrosauři (na fotce) měli dutý hřeben na hlavě, který jim sloužil jako trubka, žili ve stádech a byli býložraví.
- A stegosaurus z nadpisu měl mozek o velikosti vlašškého ořechu, vážil 2 tuny a měřil asi 9 metrů.
2 komentáře:
U nás už dinosaurománie trochu polevila. Teď, díky školce, jsou to prozměnu ti gormiti, brrr... Zlatí dinosauři;-)
Je pravda, že gormiti jsou pěkně oškliví. V Benátkách byli taky hit, naštěstí se nám nedostali domů. Do gormitího muzea by mě nedostali ani párem volů :)
Okomentovat