“Milé děti, vítám vás všechny zpátky ve škole po
prázdninách. Dnes si budeme povídat, kde jste byli na prázdninách a co vše jste
tam zažili.“ povídá soudružka učitelka na první hodině českého jazyka. „ Já
byla u babičky ve Vrchlabí“, odpoví Zuzanka. „My jsme letos jeli k moři,
do Jugoslávie“, chlubí se Martin. „ A my jsme taky byli u moře, na Rujáně“
hlásí Hanička. „Bylo tam ale trochu zima, foukalo, ale daly se stavět krásné
hrady z písku, pít mléko z trojúhelníkových krabiček, a když jsme
byli hodní, koupil nám táta zmrzlinu v kelímku s barevnou lžičkou. A
spali jsme ve stanu.“
Tak nějak mohl
vypadat začátek školy před dvaceti a více lety, kdy Balt byl jedním z mála dostupných moří. Jeli jsme se podívat, co tam z Haniččiných
i našich vzpomínek zbylo. V krátkosti – Balt je pořád studený, pořád tam
fouká a dají se stavět super hrady. Mléko k trojúhelníku už se nepije, ale
zmrzku tu mají pořád. Ve stanu jsme tentokrát nespali, dali jsme přednost
apartmánu s topením.
Bydleli jsme v druhém
největším městě ostrova, v Sassnitz. Není to kdovíjaké velkoměsto, po
sezóně na nás působilo spíš ospalým dojmem. Promenáda lemovaná restauracemi a
cukrárnami, přístav rybářských i výletních lodí, hlavní ulice a pláž plná
černobílých kamínků.
Staré město s křivolakými
uličkami zdobí pár zrestaurovaných hotelů. I náš dům s apartmány byl podle
údajů majitelů hotelem už za císaře pána. Historická část města je hezká na
pohled, ale má jednu nevýhodu a tou je nemožnost parkování a spousta schodů.
Na promenádě se
dá najíst téměř kdekoliv. Od stánků s rychlým občerstvením, přes kavárny a
cukrárny až po restaurace. Jedno ale mají všechny občerstvovny společné. Ryby a
rakytník. Ryby v jakémkoliv množství a úpravě, stejně tak rakytník.
Netušila jsem, že se z něj dá dělat čaj, pálenka, koláč ,marmeláda, ale i
krémy. Rujánský rakytník je nejlepší! To asi Hanička před dvaceti lety netušila a my ostatně také ne. Zkusili jsme ho ochutnat jen tak utržený, ale je strašně kyselý. Rakytníkovo šípkový čaj nám ovšem v babím létě přijde k chuti.
Příště obrázky z Prory, bývalé nacistické velkorekreační ubytovny a taky z lázni Binz.
Žádné komentáře:
Okomentovat