Zápis do školy v Německu

Děti rostou jako z vody.  Ještě před chvílí si tu cucaly palec a neuměly do pěti počítat. A teď už jdou k zápisu do první třídy a do pěti musí umět počítat rychlostí blesku. Alespoň u německého zápisu.

Německý systém začíná se zápisem o dost dříve, než česká škola.  Asi rok a půl před začátkem školní docházky spádová základní škola pošle zvací dopis, že je čas dítě registrovat a dostavit se na pohovor do školy. Pravda, byli jsme zaskočeni. Adam byl v Německu právě půl roku a německy ještě moc neuměl a už měl jít do školy. U pohovoru nejsou rodiče přítomni, takže jen z vyprávění vím, že si děti měly povídat s paní učitelkou a popisovat nějaké obrázky.  Výsledky pohovoru slouží k zařazení do „jazykové přípravky“.  Původně byla tato vymoženost vymyšlena pro děti s „migrantským“ původem proto, aby děti, které doma nemluví německy, neměly v první třídě problémy s porozumění výkladu. Pak se ale přišlo na to, že i německé děti neumí mluvit a bylo to rozšířeno na všeobecnou povinnost. Adam byl samozřejmě zařazen do přípravky a jako předškolák tedy jezdí dvakrát týdně po dvou hodinách do školy, kde se učí ještě lépe a ještě více německy než ve školce. S organizací tohoto vyučování bylo pro nás hodně problémů, ale o tom někdy jindy.  Adamovo zaškolování tedy probíhá kontinuálně už od srpna minulého roku.

Další část přijímacího řízení je u dětského lékaře. Klasické vyšetření je u pětileté prohlídky rozšířeno o zkoušku zraku, sluchu, kreslení a poznávání obrazců. Následují podzimní pohovory ve školce. Když je vaše dítko předškolaček, zavolají si vás v říjnu až listopadu paní vychovatelky na kobereček. Na schůzce mezi čtyřma očima se probírají dovednosti dětí. Co umí, co neumí až tak dobře, jak se chovají k ostatním, jak se chovají ostatní k nim, co je třeba zlepšit a co je úplně super. Ve školce byli na pohovor velice dobře připraveni. Nejenže paní učitelka měla pro každé dítě vypracovaný dvoustránkový přehled jeho dovedností, ale dokonce spolu s dětmi vyplňují formuláře, kde děti kreslí samy sebe, mohou se podepsat, když už to umí, řeknou, co mají ve školce rády, co nerady a s kým by chtěly být ve třídě ve škole. Při pohovoru jsou i rodiče tázáni na dovednosti svých dětí, a tak se ve vzájemném rozhovoru snažíte dobrat nějakého výsledku, co by mohlo dělat ve škole problémy.

Další je zimní termín u školního lékaře. Mysleli jsme si, že vzhledem k absolvování již několika pohovorů a účasti na jazykové přípravce bude prohlídka u školního lékaře a psychologa čistě formální. Ale chyba lávky. Vlastně to byl zápis ve stejném obsahu, jako se dělá na škole v Čechách. Celé to trvalo skoro hodinu, opět se zjišťovalo, jestli dítě slyší, vidí, není křivé, barvoslepé a hloupé. Jemná motorika, poznávání tvarů, barev, čísel, opakování vět a číselných řad, stavění věží z kostek, opět malování postavy, skákání na po jedné noze i snožmo na výdrž. Bohužel u všech těchto zkoušek je sice rodič přítomen, ale nemůže vůbec nic dělat a pomoc, což děti moc nechápou. Takže okamžiky, kdy k vám vzhlížejí s němou prosbou o pomoc, jsou pro rodiče docela trýznivé. Ale obdivuju Adama, že ačkoliv jsme na takové zkoušení nebyli vůbec připraveni, celkem to zvládl a to i přes to, že mu někdy chyběla německá slovíčka.  Nakonec největším problémem bylo opakování číselných řad, ale tomu se dá celkem rozumět, protože mu opravdu doma nediktujeme telefonní číslo v němčině. Takže dostal pár minusových bodů a doporučení k nástupu do školy s výhradou. Mysleli jsme, že výhrada je proto, že je cizinec a popletl čísla, ale po pár hovorech ve školce s ostatními matkami jsem zjistila, že výhradu dostali skoro všichni. Takže to asi nebude tak hrozné.

Výsledky všech předchozích pohovorů, zkoušek a prohlídek se sejdou ve škole a škola pak rozhodne spolu s rodiči, zda dítě do školy opravdu nastoupí.  Je to sice dlouhý proces a určitě tak trochu německy těžkopádný a úřednický. Ale možná, že je spravedlivější, když o dítěti rozhodují nejen učitelé ve škole, ale i vychovatelé ve školce a hlavně rodiče, kteří přece jen vědí, co jejich potomci opravdu umí.