Bremerhaven

Když jsem poprvé slyšela o návrhu na výlet do Bremerhavenu, nebyla jsem až tak nadšená. V tomto důležitém přístavu jsem byla služebně asi před 11 lety a z té cesty jsem si pamatovala akorát jídlo na staré lodi a obrovský přístav. Jinak nic moc, a tak jsem se podivila, že by zrovna tohle město mělo být cílem našeho rodinného víkendu, při kterém bychom si pouze neprohlíželi obrovské překladiště barevných kontejnerů.

Ale po příjezdu jsem byla dost překvapená. Za těch pár let tu vznikla celá nová čtvrť se spoustou zajímavých atrakcí pro celou rodinu. Na víkend (i prodloužený) návštěvních cílů tak akorát a ještě na jednom místě tak, že se všude dostanete pohodlně pěšky.

Nová čtvrť je propojená s pěší zónou, ale ta není nic moc zajímavého. Ale muzea, která tu už stála nebo byla v posledních letech postavena, ta za návštěvu stojí a také vyhlídková plošina nad hotelem Atlantic, ze které přehlédnete pohodlně celé město až k přístavu.

Celé sobotní odpoledne jsme strávili v zážitkovém světě "Klimahaus" (http://www.klimahaus-bremerhaven.de/). Nejdříve jsme samozřejmě museli na mimořádnou výstavu o dinosaurech, která právě ten víkend končila. Minidinopark nadchnul děti hned na začátek. Pak následovalo několik menších výstav věnovaných ekologickému chování a počasí. Koncept celého zážitkového komplexu je postaven hlavně na tématech životní prostředí, jeho ochrana a zachování. Ale zábavněji už to asi nejde. 

Naprostým trhákem byla "Cesta". Vůbec jsme se na návštěvu nepřipravovali a nic o Klimahausu nečetli, takže to bylo úžasné překvapení na cestě, která nám zabrala 3 hodiny a pravděpodobně, kdyby člověk chtěl, mohl by tu strávit celý den. 

Tato výstava je interaktivní cestou po osmém stupni východní šířky. Cestou si návštěvníci vyzkouší různá klimata na vlastní kůži - začíná se na švýcarských loukách, pak se lanovkou pokračuje na Sicílii, kde se návštěvníci stanou na chvíli brouky, pak poznají žár africké pouště, led jižního pólu, tropické pobřeží Samoy i tvrdý život na Aljašce i idylický na německých ostrovech v Severním moři. Celá výstava se vnímá doslova všemi smysly, protože vedle rozdílných teplot a vlhkosti vzduchu se cítí i různé pachy a vůně, jde chvíli ve dne, chvíli pod hvězdným nebem nebo v noci deštným pralesem. Prostě super zážitek, při kterém se baví malí i velcí.

Po takovém zážitku je těžké přesvědčit děti, že další muzeum může být také zajímavé. A taky bylo. "Deutsches Auswandererhaus" ( http://www.dah-bremerhaven.de/) je koncipovaný jako muzeum a památník všem, kdo nejen přes Bremerhaven, v průběhu mnoha století vycestovali. 

Ke vstupence dostane každý návštěvník magnetickou kartu se jménem a sleduje ósud svého člověka. Co ho vedlo k vystěhování, jak cestoval, kam cestoval i to, jak to s ním dopadlo. Mysleli jsme, že to bude zajímavé spíš pro nás než pro děti, ale ty se tak zabraly do svých osudů, že jsme byli překvapeni. Takže od čekání na loď, přes kartotéku pasažérů a pobyt na lodi až po přistání v novém světě byly na hru plně soustředěny. Druhou částí je výstava o přistěhovalcích do Německa, ale ta nás už tak nezaujala.

Posledním navštíveným muzeem bylo Schifffahrtsmuseum (http://www.dsm.museum/). To je úplně klasicky koncipované a interaktivní téměř vůbec. Ale přesto lodičky malé i velké jsou zajímavé, obzvlášť pro nás, suchozemce.

A to jsme nestihli v Bremerhavenu navštívit všechno. Ponorka-muzeum a mořská zoo na nás čekají zas někdy příště.