Na rozdíl od Čech, školní rok tu pořád trvá. V Německu jsou letní prázdniny pohyblivé a tento školní rok to prostě vyšlo tak, že se začínalo 8. srpna a končit se bude 30. července, takže do školy se chodí vlastně celý rok. Ale protože 12 měsíců plného soustředění není úplně jednoduché, ke konci roku začínají odlehčovací akce typu sportovní den, přírodovědný den anebo umělecký projekt. A ten skončil tento týden završený velkou vernisáží děl a následnou dražbou.
Tři dny byly děti rozdělené do tematických skupin a každá se zabývala jiným druhem výtvarného umění. Byly skupiny, které se inspirovaly slavnými malíři, uměním amerických indiánů nebo afrických kmenů, byla skupina batikování, modelování, skupina vytvářející africká zvířata nebo ilustrované knížky pro děti. Starší děti (3. a 4. třída) vytvářely trikové filmy a černé divadlo. A všechna umělecká díla se pak prezentovala na školní vernisáži.
Když jsem dostala pozvánku, trochu jsem se zarazila nad poznámkou o slušném oblečení. "Ale co? Chtějí to pojmout ve velkém stylu, tak proč ne", řekla jsem si. Na vernisáž jsem tedy vyrazila v šatech a dětmi vystrojenými jak na vánoce. A byla jsem opravdu překvapena, že tak dorazila většina dětí i rodičů. A ještě více mě překvapilo, že se na vernisáži podávalo jídlo malého rautu, které připravily pilné maminky. A pití připravené v sektových skleničkách. Některým rodičům ty skleničky na sekt (samozřejmě s limonádou uvnitř) přišly už moc, ale když už to škola pojala v takovém duchu, tak proč ne. Někde se děti slušnému chování a stolování naučit musí, tak proč ne zrovna ve škole.
Děti byly nadšené. Všechny pyšně ukazovaly své výtvory a díla svých kamarádů. Každá skupina ještě vytvořila jedno společné dílo, které šlo do závěrečné dražby. Adam byl velice zklamaný, že se mi nepodařilo vydražit jejich dílo, ale zájemců bylo tolik, že o neúspěchu akce se určitě nedalo hovořit. Vernisáž byla tedy velice podařenou akcí školy a sdružení rodičů. Tak jsem zvědavá, co vymyslí příště.
Tři dny byly děti rozdělené do tematických skupin a každá se zabývala jiným druhem výtvarného umění. Byly skupiny, které se inspirovaly slavnými malíři, uměním amerických indiánů nebo afrických kmenů, byla skupina batikování, modelování, skupina vytvářející africká zvířata nebo ilustrované knížky pro děti. Starší děti (3. a 4. třída) vytvářely trikové filmy a černé divadlo. A všechna umělecká díla se pak prezentovala na školní vernisáži.
Když jsem dostala pozvánku, trochu jsem se zarazila nad poznámkou o slušném oblečení. "Ale co? Chtějí to pojmout ve velkém stylu, tak proč ne", řekla jsem si. Na vernisáž jsem tedy vyrazila v šatech a dětmi vystrojenými jak na vánoce. A byla jsem opravdu překvapena, že tak dorazila většina dětí i rodičů. A ještě více mě překvapilo, že se na vernisáži podávalo jídlo malého rautu, které připravily pilné maminky. A pití připravené v sektových skleničkách. Některým rodičům ty skleničky na sekt (samozřejmě s limonádou uvnitř) přišly už moc, ale když už to škola pojala v takovém duchu, tak proč ne. Někde se děti slušnému chování a stolování naučit musí, tak proč ne zrovna ve škole.
Děti byly nadšené. Všechny pyšně ukazovaly své výtvory a díla svých kamarádů. Každá skupina ještě vytvořila jedno společné dílo, které šlo do závěrečné dražby. Adam byl velice zklamaný, že se mi nepodařilo vydražit jejich dílo, ale zájemců bylo tolik, že o neúspěchu akce se určitě nedalo hovořit. Vernisáž byla tedy velice podařenou akcí školy a sdružení rodičů. Tak jsem zvědavá, co vymyslí příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat