Tahle věta z filmu S tebou mě baví svět se mi vybavila dneska odpoledne. Jako každý den jsme si šli dát s Adamem malou siestu. On ji potřebuje jako mrňous pro svůj růst a já jako těhule pro nabrání sil na odpolední část dne. Dnes to nebylo jinak, jen probuzení bylo trošku jiné.
Po druhé hodině mě probral zvuk jako když se blíží metro a asi po minutě další. Že by nám zavedli linku z Mexico City? Tak to bylo nepravděpodobné. Po obhlídce oblohy ani bouřka se neblížila. A pak to přišlo, tři oteřesy a postel trochu jak na vodě. Ano, zažila jsem své první zemětřesení. S Adamem to ani nehnulo a já vyčkávala, co bude dál.
Dál už jen telefon od Karla, kterého evakuovali v práci. Za jeden měsíc už to bylo druhé zemětřesení (to první jsem ale necítila, protože jsem byla v autě). Tentokrát bylo ale epicentrum kousek od Puebly, jen 80 kilometrů. A síla byla 5.7 stupňů Richtera.
Tolik dnešní aktuální zážitek. Nejdřív chřipka, pak zemětřesení a co přijde do třetice? Snad se neprobudí Popo...
Žádné komentáře:
Okomentovat