Počet zubů našeho Adama téměř završil dvacet, a tak jsme se rozhodli, že by bylo načase navštívit zubaře. Speciálně dětského zubaře. Tenhle druh je podle všeho v Čechách na vyhynutí (jestli už úplně nevymizel), a tak nás potěšila a překvapila mexická nabídka. Už se tomu ani nedivíme, protože vše, co souvisí s dětmi a péčí o ně, se tu nachází v míře vrchovaté.
Připravovala jsem Adama opatrně na návštěvu obávaného bílého pláště, ale moc času jsem na to neměla. Jeden den jsem zavolala a za 24 hodin už jsme zvonili u ordinace. Lékař měl zpoždění (klasických mexické), a tak si Adam mohl užít čekárny. A že bylo čeho. Po otevření dveří jsme se totiž dostali do ZOO. Čekárna byla plná plyšových zvířat téměř v životní velikosti, na stěnách okolo tropický prales a mezi tím prolézačky, stavebnice a v prostředku stolní fotbal pro odrostlejší pacienty. Adam byl jak u vytržení, ukazoval mi všechna ta zvířata a když hladil plyšového lva většího než on, ani mu nepřišlo, že je u doktora.
Když pak konečně dorazil pan doktor, ochotně ho následoval do ordinace, které vévodilo veliké akvárium se zlatými rybičkami. Na křesle držel hrdinně a neprotestoval ani u ošetření. S panem zubařem se pak vesele rozloučil a skoro to vypadá, že na další návštěvu se bude i těšit. Po návratu do Čech nás čeká nelehký úkol - nejen najít zubaře, ale najít zubaře, který ordinuje v ZOO.
Žádné komentáře:
Okomentovat