26.3.13

Klášter Wienhausen a muzeum v Celle


Je to jasný. Letos jaro nedorazí. Obavám se, že sněhové závěje roztají rovnou nevídanými dvacetistupňovými červnovými “vedry”, které tu u nás, v severním Německu, běžně v létě panují. Meteorologové i čápi slibovali, a nic. Sněží a mrzne a lepší to nemá být ani v následujících týdnech. Už se těšíme na sbírání velikonočních vajíček na zasněžené zahradě. Hlavně nesmí být vejce bílá, pak by hrozilo, že je najdou až naše spřátelené kuny.

Přesto jsme už byli na výletě. S pohledem na kalendář jsme se vydali s prvními slunečnými paprsky do kláštera Wienhausen.(http://www.kloster-wienhausen.de) Je to asi dvacetpět minut jízdy směrem na Celle. V klášterní zahradě jsme poprvé byli na vánočních trzích. Teď jsme si návštěvu zopakovali. Sníh už neležel, kvetly sněženky a dokonce ve vzduchu bylo cítit jaro. Tedy nám se to tak zdálo. Opak byl pravdou. Za dva dny začalo opět sněžit a já vytáhla péřovou bundu.

Další neděli jsme měli domluvený brunch s kamarády. A po projedeném dopoledni jsme usoudili, že by bylo dobré se taky hýbat. Rozhýbali jsme se tedy k autům a odjeli do Celle. Celou dobu sněžilo a mrzlo. V Celle se zrovna běžel marathon. Běžci se snažili nespálit si plíce studeným vzduchem a dosáhnout co nejlepšího času, brodíce se sněhem v běžeckých botách. Procházku zámeckým parkem jsme zamítli a vydali se do muzea.(www.bomann-museum.de)

Naše děti z nějakého důvodu muzea milují. Nevadí jim vycpané volavky, zaprášení pavouci napíchaní na deskách, ani umělohmotné znázornění mořského dna s umělými živočichy. A už vůbec jim nevadí, když se vystavuje Lego jako tomu bylo v Celle. Pro dospělé bylo museum v Celle celkem nezajímavé, pro děti senzační. Nejdřív obhlédli, co se kdy v Legu prodávalo a pak si chvíli sami stavěli. Normální expozici národopisné sbírky a pár velkoformátových obrazů proběhly celkem bez zájmu.

Ovšem v podkroví jsme strávili skoro dvě hodiny. Výstava o experimentech se světlem a barvami je nadchla. Barevná hudba, různobarevné stany, “výroba” duhy a stínohra je zabavila na dlouhou dobu. My, rodiče, jsme se zatím vyčerpaně svalili na plážová lehátka a v pohodě jsme dorelaxovali až do zavírací doby muzea.

Žádné komentáře: