6.2.12

Quedlinburg

Existuje knížka a teď i počítačová aplikace "1000 míst, které byste měli navštívit, než zemřete". Jako správní cestovatelé jsme samozřejmě museli do aplikace zanést místa, která jsme už navštívili. V Čechách máme téměř splněno, ale v Německu je ještě pár míst, která nám chybí. A tak jsme se vydali do Quedlinburgu, který je jedním z míst, která prý stojí  za to před smrtí poznat.

Město s poměrně krkolomným názvem leží na severním okraji Harzu. Osada Quedlinburg byla zmíněna na začátku 10. století, městem s právem mincovním, tržním a celnímse stalo v roce 994. Quedlinburg byl královskou a císařskou velikonoční falcí - tedy sídlem, kde středověcí panovníci slavili nejvýznamější křesťanské svátky. V desátém století tu byl také založen ženský klášter spjatý s panovnickým dvorem. Klášter se staral o vzdělání urozených dcer a dožívaly zde také vdovy po panovnících. Takže ve středověku to bylo "pupek světa". Někdy od konce patnáctého století už to tak žhavé nebylo.

Dvacáté století se s městem taky moc nemazlilo. Na hradě se ve třicátých letech zalíbilo národním socialistům, kteří odsvětili dóm. Od padesátých let ležel Quedlinburg ve východním Německu. Změny přišly pro město akorát včas. K tisíciletém výročí města bylo Staré město zapsáno v roce 1994 do UNESCO.

Právě Staré město je asi turisticky nejatraktivnější. Úzké dlážděné klikatící se uličky, hrázděné domy, kostely a nad nimi Schlossberg s gotickým dómem. Domečky jsou na sebe natěsnané a občas to vypadá, že se zahřívají. Každý dům je trochu odlišný od svého souseda. První tu byly postaveny ve 14. století a stojí dodnes. Dá se tu najít i nejstarší zcela zachovaný hrázděný dům v Německu. My ho ovšem nehledali.
Co jsme našli hned po příjezdu bylo sousoší muzikantů. Na nich nás zaujalo, že jsou všichni ve spodním prádle nebo pyžamech. Bohužel popiska chyběla a my se nedovtípili, proč provozují muziku za bílého dne uprostřed města v negližé.

Schlossberg je dominantou Quedlinburgu. Na vápencovém ostrohu je vystavěna gotická katedrála, bývalé klášterní budovy a renesanční zámek, kde je dnes muzeum. Vápenec hlodá neúprosný zub času a stavby, které jsou na kopci postaveny, dávají skále také pořádně zabrat. Dnes celý komplex prochází rozsáhlou rekonstrukcí, takže rozjímání v katedrále trochu ruší vrtačky a kladiva. Součástí katedrály je pokladnice. Naši předci byli opravdu vynalézaví, co se týká formy uchovávání ostatků svatých a významných osobností - kosti v knížkách nebo alabastru, zuby v křišťálovém poháru nebo vycházkové holi, relikviáře zlaté i sříbrné. Dnešní výroba diamantů z pozůstalých se jeví jako poměrně málo kreativní.
Po tomto výletě si můžeme dát Quedlinburg na seznam míst, které jsme již navštivili. Sice asi nezvládneme všech tisíc na celém světě, ale alespoň ty v Německu bychom mohli časem zdolat. Dáme vědět, až budeme hotoví nebo alespoň až budeme odškrtávat další položku.

Žádné komentáře: