Poslední
týden se v českém tisku množí články o zářijovém nástupu do školy. Kolik
stojí vybavení prvňáčka, jak ho připravit na začátek školy a velké změny, jaké
dělat dětem svačiny, jaké jsou nejlepší aktovky. Pro nás už jsou články passé,
protože jsme právě začali třetí týden školní docházky. Ale samozřejmě příprava
na první školní den byla také náročná.
Nejdříve jsme museli nakoupit vše, co jsme dostali na prvním
rodičáku. Od obyčejných tužek, přes všechny možné pastelky až po počítadlo.
Taky jsme si samozřejmě museli obstarat knížky. Ty bylo možné buď některé
zapůjčit od školy, nebo koupit. Počítám s tím, že učebnice bude používat i
za dva roky Emma, tak jsem je koupila. I
když místní maminky se mi smály, že jak znají německé poměry, budou mít děti za
dva roky úplně jiné knihy než dnes. Jen za všechny písanky, učebnice a pracovní
sešity jsme vydali asi 120 euro (při půjčovném by to vyšlo o 50 eur méně). To
jen pro představu, jaké jsou náklady tu a jaké máte vy.
Důležitá byla samozřejmě taška. Už měsíce dopředu jsem
studovala výsledky testů a opatrně pátrala v obchodech, jaká je v aktovkách
nabídka. Všechny mi připadaly veliké a trochu krabicoidní a všeobecně se mi moc klučičí nelíbily. Tak jsme vsadili na
český školní batoh. Je menší a lépe sedí na zádech. A má to tu výhodu, že si ho
Adam zdaleka pozná, protože takového tyranosaura nikdo ze školy nemá.
A protože jsme v Německu, museli jsme mít Schultüte, tedy kornout. Nejdřív jsem
myslela, že ho normálně koupím a nebudu si s tím dělat žádné vrásky. Ale
ouha, tady je in kornout vlastnoručně vyrobit. Buď z papíru nebo ušít
látkový. Nechtěla jsem se nechat zahanbit a taky jsem dva vyrobila. Když jde
totiž prvňáček, dělají se kornouty i sourozencům, aby jim to nebylo líto. Se
šicím strojem sice nejsem sice kdovíjaký kamarád, ale na kornout jsem si
troufla. Ušitý má tu výhodu, že po
použití lze obal vycpat a používat dále jako polštářek nebo jako v našem případě spacáček pro plyšáky.
Žádné komentáře:
Okomentovat