Už i
v Čechách se to krátí. Poslední prázdninový víkend, a pak začne škola. A protože mám mezi známými spoustu rodin s dětmi ve věku
Adama, tuším, že v rodinách prvňáčků narůstá nervozita. Jaké to bude první
školní den? Jaká bude paní učitelka? A jací budou spolužáci? To je asi všude
stejné a je jedno, v jaké zemi dítě do školy jde.
My jsme šli 10. srpna. A byla to sobota. Což pro mě bylo ze
začátku překvapení. Prázdniny tu normálně skončily ve středu 7. 8., ale
prvňáčci měli start posunutý až na víkend. Einschulungsfest, jak se tu prvnímu
školnímu dni říká je oslava pro celou rodinu a proto se pořádá o víkendu. I my
jsme to tak pojali a na oslavu k nám přijeli prarodiče v plném počtu.
V pátek večer jsme si hromadně vyžehlili slavnostní oblečení, připili jsme
si na zdar akce a natáhli několik budíků, abychom ten slavný den nezaspali. V sobotu
jsme museli začít časně, protože přece jen 8 lidí na jednu koupelnu vyžaduje
dobrou organizaci :).
První školní den tu začíná v kostele. Prostě významné
události v životě člověka tu jsou s církví ještě stále spojeny. V devět
hodin přesně byl kostel naplněný netrpělivými prvňáčky a jejich rozrušenými
rodinnými příslušníky. Bohoslužba byla krátká a zaměřená
hlavně na děti. Moc se nám líbilo, že pan farář se bavil přímo s prvňáčky, řečí
pro ně srozumitelnou a jasnou. I dětem se to líbilo a velice hezky se do celé
mše zapojili. Jako dáreček dostal každý začínající školák odrazkového
andělíčka. Skoro všichni ho teď hrdě nosí připevněného na aktovce.
Po půlhodinové mši se pokračovalo do školní tělocvičny. Tam
bylo velice těsno a poměrně nepříjemně. Bylo totiž už docela teplo a v tělocvičně
se nedala otevřít okna. Děti z vyšších ročníků měly připraveny divadelní
kus o snu dívky Lízy, která cestovala po různých, převážně nepřátelských zemích
– zemi písmen, zemi čísel, zemi tvarů – a nikdo ji nikde nechtěl a nekamarádil se s ním. Bohužel
nevím, jak ten dětský horor skončil. Na rozdíl od sedících prvňáčků jsem
vzhledem k nedýchatelnému vzduchu musela odejít z tělocvičny před
koncem. Omdlít se nakonec podařilo jiné matce, což dalo divadelnímu kusu punc
autentičnosti. Vím, že děti cvičily divadlo celý školní rok a moc se snažily, ale
bohužel narvaná tělocvična, 25 stupňů ve stínu a délka představení to snažení
poněkud zhatily. Ale školáčci vše
přečkali, a pak mohli nastoupit ke svými učitelkám.
Paní učitelky si děti odvedly do tříd, kde byla první opravdová
školní hodina. Rodinní příslušníci se zatím občerstvovali na dvoře školy kávou
a sladkostmi, které upekly pilné matky dětí z vyšších ročníků. Po ukončení
hodiny děti dostaly očekávané kornouty plné sladkostí a potřeb do školy. Pak
mělo nastat hromadné fotografování, ale bohužel se nějak všechny děti i rodiče
vymkli kontrole. Vzniklé fotografie jsou tedy malinko improvizované. Děti už
toho měly dost a, buďme upřímní, rodiče taky.
Přejeme všem rodičům budoucích prvňáčků pevné nervy nejen o
prvním školním dnu. Nabijte baterie od foťáků, nařiďte si budíky a pořádně se
nasnídejte. Bude to náročný den.
Žádné komentáře:
Okomentovat